|
|
Zahrádka jako ekosystém: Ekosystémové služby zahrádek na Ašsku pohledem zahrádkářů Generace X a Y
Hronová, Magdalena ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Skripnik, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce přináší pohled dvou generací zahradníků na Ašsku. V teoretické části se zabývá ekosystémovými službami a jejich dvojím hodnocením. Dále se věnuje zahradám a jejich vývoji v historii. Popisuje také zahrady jako ekosystém a shrnuje způsoby, jak je možné podpořit či omezit stabilitu tohoto zahradního ekosystému. Věnuje se také popisu Generací X a Y a jejich rozdílnostem. V praktické části práce jsou představeny hlavní metody výzkumu, který je založený na kvalitativní metodě a sběru dat prostřednictvím polo-strukturovaných rozhovorů a analýze dat prostřednictvím rámcové analýzy. V empirické části jsou představeny interpretace výpovědí zahradníků dvou generací v souvislosti s teoretickým základem a jejich komparace mezi zmíněnými generacemi. Výsledky výzkumu popisují, které ekosystémové služby zahrady zahradníkům na Ašsku poskytují a rozdíly mezi zkoumanými generacemi. Klíčová slova: zahradničení, zahrady, zahrádkaření, Generace X, Generace Y, ekosystémové služby
|
|
|
Komunitní zahrady – revolta v městském veřejném prostoru
Šestáková, Eliška ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Miroslav, Miroslav (oponent)
Souhrn
Diplomová práce pojednává o tématu městských komunitních zahrad, které se v posledních letech i v České republice začínají prosazovat. Nejprve práce pojednává o potřebě kontaktu městského člověka s přírodním živlem. Načrtává stručnou historii a vývoj městského zahradničení v České republice. Předkládá konkrétní příklady současných komunitních zahrad v zahraničí i u nás, porovnává situaci komunitního zahradničení v Praze a ve Vídni a snaží se roztřídit různorodé spektrum městského zahradničení a komunitních zahrad. Ukazuje možné příčiny vzniku tohoto fenoménu, jeho cíle, funkce a přínosy. Význam diplomové práce spočívá v představení rozmanitého množství témat, která se v komunitních zahradách objevují. Mezi hlavními to jsou: regionální zásobování, rozmanitost pěstovaných odrůd, soběstačnost a udržitelnost, společné vlastnictví, sociální interakce, neformální vzdělávání, ochrana a podpora životního prostředí. Neméně důležitým důsledkem komunitních zahrad je schopnost přemýšlet nad souvislostmi a změna přístupu ke konzumnímu způsobu života. Potenciál komunitních zahrad v městském veřejném prostoru může obsahovat i možná řešení širokého okruhu lokálních i globálních problémů a výzev současné společnosti. K tomu všemu se zde rozvíjejí vztahy na všech možných úrovních. V neposlední řadě se diplomová práce zabývá tématem veřejného prostoru a jeho komunity.
V rámci praktické části diplomové práce byl řešen projekt Komunitní zahrady Vidimova v Praze. Zahrada se nachází ve dvoře bývalé školky. Budova je v současnosti využívaná Úřadem městské části Prahy 11. Řešený prostor zahrady má necelých 3 800 m2. Zástavba zde má sídlištní charakter s hustou výstavbou převážně obytných panelových vícepodlažních budov. Návrh vycházel z rozborů územních vztahů, přírodních podmínek a ze zhodnocení současného stavu daného území a jeho komunity. Jedná se o stále rostoucí komunitu, v současnosti čítající přes 40 pravidelných členů. Tato zahrada má velký potenciál začlenit široký okruh uživatelů, ale především je nutné zapojit všechny dotčené subjekty do procesu rozhodování a utváření této zahrady.
|
host ::
RSS.